JeHla - Podlahové centrum

Dřevěná podlaha vám bude sloužit dlouho k vaší spokojenosti, když jí budete věnovat náležitou péči a vytvoříte jí vhodné podmínky. Poradíme vám, jak se o podlahu průběžně starat. Přiblížíme také základní typy povrchové úpravy; lakování a voskování.

LAKOVÁNÍ PODLAHY

Lakování je nejpoužívanější povrchová úprava dřevěných podlah. Můžeme zvolit lesklý, polomatný nebo matný povrch. Důležité je především vybrat kvalitní lak, protože na výběru je z velké části závislá odolnost a životnost podlahy. Lak musí být dostatečně tvrdý, aby podlahu chránil pro poškrábání, prošlapání, ale také elastický, aby odolal rozměrovým změnám dřeva.

Výhodou

lakovaných podlah je jejich snadná údržba a odolnost vůči mechanickému poškození.

Nevýhodu

lakovaných podlah vidí někteří v tom, že lakovaný povrch brání charakteristickému vnímání dřeva, jak na dotek tak čichem. Tradiční masivní dřevěné podlahy jsou dodány většinou bez povrchové úpravy a lakují se až po položení a následném přebroušení podlahy. V porovnání s parketami však mají delší životnost. Životnost velkoplošných dřevěných parket může být při správné péči více než šedesát let. Životnost masivní dřevěné podlahy se blíží k životnosti domu.

VOSKOVÁNÍ A OLEJOVÁNÍ PODLAHY

Při voskování je dřevo napuštěno tekutým voskem na bázi vosku včelího, při olejování přírodním olejem. Tyto látky se vsáknou do dřeva a vyplní v něm póry. Tak je dřevěný povrch podlahy chráněn proti vlhkosti, a také se snáze uklízí. Dřevo působí hladkým dojmem. Vosk i olej na povrchu utváří pouze jemný film, nikoli vrstvu jako při lakování.

Výhodou

voskování je zachování přírodního vzhledu, vůně i struktury. Pokud se podlaha poškodí pouze na malém místě, stačí přebrousit a přeolejovat pouze tuto postiženou plochu.

Nevýhodou

je, že se tady podlaha snáze ušpiní a složitěji udržuje. Minimálně jednou ročně si zaslouží překartáčovat a znovu naimpregnovat a přelestit.