Dřevěné masivní podlahy se právem řadí mezi to neluxusnější, co je možné si v dnešní době položit. Tento punc luxusu si tato podlaha vysloužila díky svým vlastnostem a materiálu, ze kterého je vyrobena. Dřevěné masivní podlahy se vyrábí zpravidla z jednoho kusu dřeva a to převážně z tvrdých dřevina jako je dub, javor, jasan či ořech v síle od 10 mm do 22 mm, které se při pokládce celoplošně lepí na zcela rovný podklad. Díky vlastnostem těchto dřevin je masivní podlaha velice pevná, odolná a trvanlivá. Velice dobře snáší střídání vlhkosti a má velice dlouhou životnost. Další výhodou těchto podlah je, že nevytváří statický náboj a tudíž neváží takové množství prachu jako jiné podlahy a samotný úklid je o mnoho snadnější. Tato podlaha vám bude sloužit dlouho k vaší spokojenosti, když jí budete věnovat náležitou péči a vytvoříte jí vhodné podmínky. Poradíme vám, jak se o podlahu průběžně starat. Přiblížíme také základní typy povrchové úpravy; lakování a voskování.

Lakované masivní podlahy

Lakování je nejpoužívanější povrchová úprava dřevěných podlah. Můžeme zvolit lesklý, polomatný nebo matný povrch. Důležité je především vybrat kvalitní lak, protože na výběru je z velké části závislá odolnost a životnost podlahy. Lak musí být dostatečně tvrdý, aby podlahu chránil pro poškrábání, prošlapání, ale také elastický, aby odolal rozměrovým změnám dřeva.

Výhodou lakované dřevěné masivní podlahy
lakovaných podlah je jejich snadná údržba a odolnost vůči mechanickému poškození.

Nevýhodu lakované dřevěné masivní podlahy
lakovaných podlah vidí někteří v tom, že lakovaný povrch brání charakteristickému vnímání dřeva, jak na dotek tak čichem. Tradiční masivní dřevěné podlahy jsou dodány většinou bez povrchové úpravy a lakují se až po položení a následném přebroušení podlahy. V porovnání s parketami však mají delší životnost. Životnost velkoplošných dřevěných parket může být při správné péči více než šedesát let. Životnost masivní dřevěné podlahy se blíží k životnosti domu.

Olejované/voskované masivní podlahy

Při voskování je dřevo napuštěno tekutým voskem na bázi vosku včelího, při olejování přírodním olejem. Tyto látky se vsáknou do dřeva a vyplní v něm póry. Tak je dřevěný povrch podlahy chráněn proti vlhkosti, a také se snáze uklízí. Dřevo působí hladkým dojmem. Vosk i olej na povrchu utváří pouze jemný film, nikoli vrstvu jako při lakování.

Výhodou voskované dřevěné masivní podlahy
voskování je zachování přírodního vzhledu, vůně i struktury. Pokud se podlaha poškodí pouze na malém místě, stačí přebrousit a přeolejovat pouze tuto postiženou plochu.

Nevýhodou voskované dřevěné masivní podlahy
je, že se tady podlaha snáze ušpiní a složitěji udržuje. Minimálně jednou ročně si zaslouží překartáčovat a znovu naimpregnovat a přelestit.

Masivní dřevěná podlaha a podlahové topení
Proč ne! Díky svým izolačním vlastnostem je tato podlaha sama o sobě velice tepá a příjemná. Pokud se ovšem rozhodnete pro podlahové topení doporučená síla podlahy je 15mm.

Pokládka masivní podlahy

Důležité podmínky

Podlahové dílce z masivního dřeva se musí minimálně 2 týdny aklimatizovat ( při doporučené pokojové teplotě +20°C a relativní vlhkosti vzduchu 50+/-5% ) v místnosti, kde je budete pokládat. Vyndejte díly z obalu, vyskládejte je na sebe a proložte suchými dřevěnými laťkami tak, aby k nim byl umožněn přístup vzduchu. Díly přikryjte plátnem nebo plachtou, abyste zamezili přístupu světla.

Dřevo je přírodní produkt. Dřevo stále pracuje vlivem rozdílů vlhkosti, kdy dochází k jeho objemovým i tvarovým změnám: v suchém prostředí se smršťuje a naopak v prostředí vlhkém se rozpíná.Na jednom dílci se mohou vyskytovat rozdíly v barvě, které se časem sjednotí. Podlaha ztmavne především v průběhu prvních 3-6 měsíců. Částečně vypadané suky nejsou neobvyklé. K vytmelení děr a prasklin v sucích viz odstavec tmelení suk.

Dříve než začnete s pokládkou, zkontrolujte všechny dílce, zda nejsou poškozené. Poškozené dílce lze vyměnit pouze tehdy, pokud ještě nebyly použity.

Požadavky na podklad

Podkladem musí být betonová nebo dřevěná podlaha. Vysušte ji, vyčistěte a vyrovnejte. Zbytková vlhkost betonu nesmí být vyšší než 2 %. Změřte ji vlhkoměrem, případné dosušení odlučovačem vlhkosti Vám může pomoci udržet stupeň vlhkosti konstantní. Optimální klimatické podmínky pro podlahu z masivního dřeva jsou při teplotě 20 až 22° C a relativní vlhkosti vzduchu 50 až 60%. Výkyvy vlhkosti zapříčiní, že podlahové prvky začnou pracovat. Zvlhčovač vzduchu a teploměr vlhkoměrem* Vám pomůže kontrolovat a udržet stálý stupeň vlhkosti v interiéru.

Podlahové dílce se nesmí pokládat plovoucím způsobem (pouze lepení na pero a drážku). Na podklad pod nášlapnou vrstvou se celoplošně lepí nebo přibíjí. Viz instrukce k pokládce.

Vhodné nářadí

Kladivo, kapovací pila, přímočará elektrická nebo ruční pilka, úhelník, metr, tužka, ozubená špachtle a sada nářadí pro pokládku. Ostrou pilou dosáhnete čistého řezu.

Druhy podkladu

Betonový podklad s dřevotřískou
Beton musí být rovný, popřípadě vystěrkovaný a vyschlý. Prkna celoplošně nalepte. Použijte parketové lepidlo určené k pokládce prvků větších formátů, tj. s delší otevřenou dobou* (například z řady BonaAdhesives: S 760, R 782, R 784, R 850) a ozubenou špachtli (1000 / 1250 G ).

Dřevěný podklad

Jestliže budete nové podlahové dílce pokládat ve stejném směru, jako má stará dřevěná podlaha, položte na ni dřevotřískové desky (12 mm tlusté). Tyto přišroubujte ke staré podlaze. Potom můžete podlahové dílce upevnit stejným způsobem jako v popisu obrázku 2.

Bez podkladu
Přímo na trámy (jako takzvanou "konstrukční podlahu"). Vzdálenost mezi trámy nesmí být větší než 40 cm, měřeno od středu každého trámu. Podlahové dílce lze k trámům přibít hřebíky v peru podlahových dílců.

Broušení podlahy bez povrchové úpravy

Podlaha se po doporučené době, potřebné k vytvrzení lepidla, brousí brusným papírem o hrubosti P100 a P120. Pozor, podlaha se brousí jen v případě že nebyla při výrobě povrchově upravena.lic