Třívrstvá konstrukce dřevěné podlahy vzniká střídavým lepením několika vrstev v příčném a podélném směru. Tím se vyrovnají síly pnutí. Horní vrstva je vyrobena z několika druhů dřev - většinou tvrdých druhů o síle 3,6 mm. Střední a spodní protitahová vrstva je z jehličnatého dřeva. Tyto vrstvy jsou nalepeny příčně. Poslední, spodní vrstvu tvoří většinou speciální protihluková podložka. Povrchovou úpravu u těchto podlahovin tvoří 6-7 vrstev speciálního laku odolného UV záření. Pokud preferujete opravdový dotek přírody, může být povrch upravený speciálními přírodními oleji nebo vosky.
Výhody třívrstvé dřevěné podlahy:
Konstrukce třívrstvých dřevěných podlah je vyrobena pro pokládku jak celolepeným tak plovoucím způsobem. Je to z toho důvodu, že celoplošně nalepená třívrstvá podlaha je odolnější vůči případnému vlnění, vrzání a lépe snáší změny vlhkosti. Celoplošné lepení se doporučuje, zejména pokud je pod podlahou podlahové topení. Na druhou stranu pokud se v budoucnu rozhodnete třívrstvou podlahu vyměnit bude s celoplošně nalepenou podlahou spoustu práce. Dalšími výhodami třívrstvých podlah je snadná údržba a fakt, že po pokládce lze po podlaze ihned chodit a používat ji.
Povrchová úprava třívrstvých podlah
U povrchové úpravy je tomu podobně jako u masivních dřevěných podlah jelikož se zde bavíme o nášlapné vrstvě ušlechtilého dřena, které má stejné vlastnosti jako u masivní podlahy. Co se ovšem týče odolnosti proti oděru či promáčknutí jsou na tom některé třívrstvé podlahy díky spodní nosné HDF desce lépe než masivní dřevěné podlahy. Na druhou stranu nevýhodou této nášlapné dřevěné vrstvy je fakt, že když se rozhodneme třívrstvou podlahu přebrousit a znovu ošetřit lakem či olejem musíme dát pozor na možné probroušení nášlapné vrstvy právě na tuto HDF desku. Pokud se toto stane, třívrstvá podlaha je nenávratně poškozená.
1. Preventivní opatření
Podstatná část veškerých vnášených nečistot může být minimalizována použitím čistících rohoží před vchodem a čistících zón ve vstupních částech objektů. Tyto čistící zóny je nutné zařadit do systému běžného čištění.
2. Ochrana proti bobtnání: Zamezení citlivosti na vlhkost
Ošetření CC-Přípravkem na impregnaci spár minimalizuje nebezpečí bobtnání povrchu vlivem působení vlhkosti a doporučuje se především pro nově položené třívrstvé dřevěné podlahy, pružné konstrukce (sportovní povrchy) a pro druhy dřevin, které mimořádně rychle reagují na změny vlhkosti (např. buk), není ovšem vhodné pro podlahy se sraženou hranou nebo V-spárou. Celou plochu důkladně očistěte od prachu a volně ležících nečistot pomocí vysavače. CC-Přípravek na impregnaci spár před použitím důkladně protřepejte, popř. předtím ještě zahřejte na pokojovou teplotu. Nalejte malé množství produktu na suchou podlahu a pomocí CC-Profi stěrky s gumovou lamelou důkladně vpracujte do příčných i podélných spojů přičemž dojde také k rozetření na celou plochu. Rozetřený materiál ihned dokonale stáhněte stěrkou k sobě (s přebytečným materiálem budete pokračovat dál) a zbytky z plochy důkladně odstraňte savými hadry nebo papíry (např. z CC-Papírové role). Postupujte po úsecích, práci nejlépe provádějte ve dvou osobách, kdy první z nich nanáší impregnaci a stahuje ji stěrkou a druhá ihned odstraňuje (stírá) zbytky z plochy. Po naschnutí (cca 20-30 minut) celou plochu pravidelně přeleštěte, až dosáhnete opticky stejnoměrného vzhledu. V objektových prostorách použijte jednokotoučový rotační stroj s leštícím kotoučem, v domácnostech CC-Padmeister ve spojení s měkkým hadrem, který nepouští vlákna. Dbejte na včasnou výměnu leštícího hadru, která je závislá na množství zachycených zbytků přípravku. Pro dosažení plynulé aplikace pracujte po malých úsecích (cca 10 m2 ). Po 3 – 4 hodinách, maximálně po zaschnutí přes noc, celou plochu ještě jednou přeleštěte jemným bílým padem. Zamezte používání plochy před důkladným zaschnutím. Ošetření polymerní disperzí podle bodu 4. provádějte nejdříve 6 měsíců po provedení impregnace!
3. Běžné čištění
Pro pravidelné odstraňování nečistot použijte přípravek CC-Péče o parkety. Zřeďte jej v poměru 1:200 s vlažnou vodou. Tímto roztokem podlahu důkladně navlhko vytřete. Používejte důkladně vyždímané hadry nebo mopy. Mastné skvrny, rýhy od podpatků a jiné pevně ulpívající nečistoty odstraníte neřeďěnou CC-Péčí o parkety za pomoci jemného bílého padu. V tomto případě následně očistěte podlahu vlhkým (dobře vyždímaným) hadrem až do úplného odstranění nečistot a zbytků čistícího přípravku.
4. Ošetřování
Také povrchová úprava (lakování) na dřevěných podlahách podléhá podle stupně zatížení přirozenému otěru. Proto doporučujeme podlahy pravidelně ošetřovat přípravkem CC-Lesk na parkety nebo CC-Mat na parkety. Tyto polymerové disperze redukují otěr laku, ulehčují běžné denní čištění, oživují staré, opotřebené povrchy a propůjčují podlahám příjemný matný nebo hedvábně lesklý vzhled. Podlahu nejprve důkladně vyčistěte roztokem CC-Péče o parkety a vody tak, jak je popsáno v kapitole 3. a nechejte dobře vyschnout. Pro dlouhodobou ochranu naneste CC-Lesk na parkety nebo CC-Mat na parkety neředěný tence a stejnoměrně na podlahu. Použijte CC-Lasička se speciálním potahem nebo plochý mop, který nepouští vlákna. Ošetřovací cyklus závisí na stupni zatížení a může se orientačně řídit následující tabulkou:
a) málo zatěžované podlahy (např. v bytových prostorách, kancelářích bez veřejného provozu atd.) podle potřeby každé tři měsíce,
b) středně silně zatěžované podlahy (např. v chodbách, na schodech, v kancelářích s veřejným provozem) podle potřeby asi každé 2-3 týdny, silněji zatěžované prostory také častěji,
c) silně zatěžované podlahy (např. v restauracích, obchodech, obchodních domech, školách a na tanečních parketech) týdně, obzvláště silně zatěžované prostory také častěji. NO-05.11 Dřevěné podlahy a parkety - lakované Strana 2 / 2
5. Základní čištění
Hrubé nečistoty zameťte nebo vysajte. CC-Intenzivní čistič na dřevo a korek naneste neředěný širokým mopem nebo pomocí CC-Padmeister s bílým padem a rozetřete jej na podlahu tak, aby se netvořily "loužičky". Po asi 10 minutách působení odstraňte rozpuštěný ochranný film pomocí CC-Padmeister s bílým padem, u větších ploch použijte místo CC-Padmeister jednokotoučový rotační stroj CC-SRP s bílým padem. Rozpuštěné nečistoty ihned důkladně z plochy odsajte vysavačem na vodu. Ve vyjímečných případech mohou být použity savé suché mopy. Následně plochu několikrát přečistěte v čisté vodě namočeným a dobře vyždímaným hadrem (zneutralizujte), aby se odstranily veškeré zbytky čistícího prostředku. Pozor: Plochu vždy čistěte po úsecích. Čištění provádějte pokud možno ve dvou osobách, přičemž první osoba odstraňuje ochranný film a druhá ihned odsává rozpuštěné nečistoty. Choulostivé povrchy (např. lakovaný nebo přírodní nábytek a dveře) nesmí přijít s čistícím roztokem do styku. Kovové plochy, přechodové profily apod., které jsou součástí plochy, před prováděním základního čištění oblepte. Před základním čištěním zkontrolujte rovněž, jesti nejsou na ploše rýhy v laku nebo otevřené spáry. Delší doba působení na nátěry provedené laky na vodní bázi může vést k přechodnému vytvoření mléčných skvrn. Zde bezpodmínečně zkraťte dobu působení na minimum a podlahu nenechejte nikdy delší dobu mokrou.
Ukázka pokládky dřevěné podlahy ZDE
Dřevo jako přírodní produkt by nemělo nikdy být delší dobu vlhké nebo mokré, protože přijímá vlhkost a mohlo by dojít ke změnám jeho tvaru (bobtnání) nebo k zašednutí. Toto platí především pro ty druhy dřevin, které mimořádně rychle reagují na změny vlhkosti (např. buk). Při čištění je proto nutno neustále myslet na to, aby bylo prováděno pokud možno suchou cestou (mopem, smetákem nebo vysavačem) nebo pouze vlhkým mopem nebo dobře vyždímaným hadrem, aby se na podlaze netvořily "loužičky". Nově položené parkety v prvních dvou týdnech čistěte pouze nasucho, tzn. zametejte nebo vysávejte. Nohy nábytku podle možnosti opatřete filcovými podložkami a těžké kusy nábytku stěhujte velmi opatrně. Barevné produkty (např. barvy na vlasy, desinfekce na poranění) a také migrace změkčovadel (např. z gumy) mohou způsobit nevratné zabarvení lakovaného povrchu. Proto zamezte kontaktu těchto produktů s lakovanou podlahovinou. Dřevěná podlaha reaguje jako všechny dřevěné stavební díly na okolní podmínky (obzvláště na relativní vlhkost vzduchu) příslušnou změnou. Změna vlhkosti dřeva vede ke smršťování (při nízké vlhkosti) nebo bobtnání (při vysoké vlhkosti) a s tím jsou spojeny příslušné následky (např. tvorba spár). Aby se zamezilo těmto mimořádným změnám, je nutno myslet na to, že relativní vlhkost vzduchu se v prostorách se dřevěnou podlahou musí pohybovat celoročně mezi hodnotami 50 až 60% při teplotě 20°C. V případě potřeby je nutno prostor opatřit větracím, topícím nebo zvlhčovacím zařízením. Tyto klimatické podmínky nemají pozitivní vliv pouze na Vaši dřevěnou podlahu, ale prospívají také veškerému nábytku ze dřeva, hudebním nástrojům, obrazům a v neposlední řadě také Vám osobně. Pokud dojde používáním k opotřebení povrchu Vaší podlahy, musí být povrch obroušen a znovu provedeno lakování. Povrchová úprava je odborná práce, u které nelze vždy zcela vyloučit prášení nebo nerovnostem v povrchu. Na odolnost podlahoviny nemá toto ovšem žádný vliv.
Podlahu je třeba pokládat na dokonale hladký povrch (vystěrkovaný podklad, OSB desky aj.). Ten by měl být dokonale hladký, čistý a suchý. Další důležitá vlastnost podkladu je rovina (max. 2 mm na 2m lati). Jedině v tomto případě máte záruku na pokládku, zabráníte možnému navlnění či vzniku spar v podlaze (vlivem rozdílů teplot a vlhkosti či frekvence provozu) a prodloužíte celkovou životnost podlahy.
Při pokládce podlah, je třeba dbát aby teplota v místnosti byla minimálně 18 st.C. a vlhkost v rozmezí 45-60%. Před aplikací samonivelační stěrky či pokádkou je nutné zkontrolovat vlhkost podkladu:
Anhydrit: bez podlahového topení max. 0,5 % CM s podlahovým topením max. 0,3 % CM
Beton: bez podlahového topení max. 2 %CM s podlahovým topením max. 1,7% CM
Pokládka podlah by měla probíhat v zcela hotovém interiéru, kde jsou hotové řemeslné a prašné práce. Dále po položení je třeba zamezit výkyvům teplot /teplotním šokům/a vlhkosti ,které nepříznivě působí na roztažnost těchto materiálů. Každý material /kov,plast,dřevo /má totiž určitou roztažnost. Teplota v prostoru by měla být konstantní. V zimě je třeba dbát aby teplota v místnosti neklesla pod 20 st.C /podklad 15 st.C/. V létě je potřeba ji chránit před přímým účinkem slunečních paprsků které pronikají např přes sklo. Vyšší výkyvy teplot mohou způsobit nevratné deformace či poškození materiálu . Totéž platí pro prostory s podlahovým topením, kdy teplota podlahy by neměla přesáhnout 27 st.C. I v případě, že není instalováno podlahové topení, teplota podlahy nemá přesáhnout uvedenou teplotu.
Dále se doporučuje podlahu nepokládat pod vestavěný nábytek či kuchyně. Popřípadě tyto místa "oddilatovat" od ostatní plochy podlahy – dochází zde k velkému bodovému zatížení. U klikových podlah je nutné během pokládky udělat u zdí a konstrukčních prvků dilatační spáry minimálně 5 mm. Plochy větší než 10 x 10 m je nutné dilatovat v ploše (mezera 5 mm). Pro lepší akustickou izolaci a větší pohodlí doporučujeme použití akustické podložky (pokud již není součástí podlahy).
Rozměrová stálost materiálu dle příslušných norem činí až 0,25% z 1 m.
DOPORUČENÍ
Druhů lepidel a chemie pro nivelace a velké množství s různými vlastnostmi. Často se můžete v těchto parametrech ztratit a zvolit nevhodné lepidlo, penetraci, či nivelační stěrku. Doporučujeme tedy před začátkem realizace vše prokonzultovat s prodejcem. Ten, znalý vlastností podlah a podkladů, je schopný doporučit vhodné řešení po případě poradit. Jedině za použití doporučené chemie, lepidel a dodržení správného postupu pokládky je možné držet záruku na podlahy v plném rozsahu.
Každá podlaha má svoji specifikaci, která je uvedena v technickém listu či příslušnými piktogramy. Níže naleznete stručný a přehledný seznam piktogranů
